Druhá autorčina prozaická kniha je groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se ve dvou časových rovinách léta 1945 a léta 2005 odvíjí osud Gity Lauschmanové, dívky, která po návratu z koncentračního tábora, zjistila, že se nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily, a Gity Lauschmanové, ženy, která chce na sklonku života dosáhnout spravedlnosti Magnesia Litera 2007 za prózu Radka Denemarková (1968) vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (germanistika - bohemistika), roku 1997 získala doktorát Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, pracovala též jako lektorka a dramaturgyně v Divadle Na zábradlí Publikovala monografii Evalda Schorma Sám sobě nepřítelem (1998), redigovala sborník Zlatá šedesátá (2000), je autorkou studie Ohlédnutí za Milenou Honzíkovou (in: Dopis zmizelému, 2003), prozaické prvotiny A já pořád kdo to tluče (2005) a románové monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (2008), která v roce 2009 získala cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu roku v kategorii publicistiky, kniha byla rovněž nominována na Cenu Josefa Škvoreckého Nominována byla na Cenu Alfréda Radoka (2003), v roce 2007 získal její román Peníze od Hitlera cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku, polské vydání bylo nominováno na cenu Angelus (2009) V roce 2010 napsala divadelní hru Spací vady, kterou uvedlo Divadlo Na zábradlí, z němčiny překládá divadelní hry (B Brecht, E Hauptmannová, RSchimmelpfennig, DGieselmann, FKater, F X Kroetz ad), prózu (MStavarič, ILiebmannová), do češtiny uvedla nositelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou