Román, jehož jedinou hrdinkou a základní zápletkou bude psychoanalýza Dětství v Bruselu Škola, kde jsem otupělý nudou pozoroval oknem, jak prší Víkendy v Ostende se stínem Jamese Ensora na dosah ruky Babička byla šílená Charcotovská hysterička Strejda tíhl spíš k lehké psychopatii A táta byl ochotný odjet kamkoliv: do Argentiny, do Ameriky… Kamkoliv, jen když to bylo někde daleko… Vezmem kramle, říkal… Celé té podivné skupince se moc dobře nevedlo O něčem svědčí už jen to, že náš rodinný lékař byl psychiatr… Takže se ze mě nutně stal napřed neurotik a potom, o dost později, psychoanalytik… Mezitím, v čase svěžího a radostného dospívání, jsem se pokusil odjet mezi Tupamaros v Uruguayi Skončil jsem pod stanem v horách poblíž Briançonu… Nakonec, abych si to vyřídil s ubíhajícím časem a zvítězil nad svými obsedantními zábranami, jsem se přinutil, po vlastní psychoanalýze a díky ní, ke psaní Psát všemu navzdory Román? No ano, román, chcete-li… Ale román, jehož hrdinkou i základní zápletkou pak bude psychoanalýza